Voda

<small>Z ZababaWiki</small>

Obsah

Modelování koryta

Ze sádry - křehká sádra dříve nebo později popraská i drobnými pohyby, např. dilatací při změnách teplot. Lepší je použít jiný, houževnatější materiál, např. tenký papír (noviny, ubrousky apod.) v několika vrstvách dokonale prosycených lepidlem, jako např. Herkules.

Viděl jsem už několik poměrně dobře vypadajících řek, u nichž bylo dno zhotoveno klasickými modelářskými postupy jako krajina

Materiál na dno

Na dně potoka má být štěrk, písek, v březích meandru niv usazený jíl apod. Vypravíme se k nejbližšímu potůčku, vybaveni sklenicemi s uzávěry, nabereme píseček a jíl. V prodejně domácích potřeb koupíme všechny jemnosti sítek, které budou mít a kontrolou v kuchyni a v kuchyních přátel ověříme, že máme všechny jemnosti, které se vyrábějí. Pak seženeme (koupíme) textilní filtr do kávovaru, obstaráme nějaké fotomisky, PET láhve, kbelík. Nasbíraný potoční materiál rozmícháme na kaši. Na hladině budou plavat organické hmoty (dřívka, jehličí, červíci a další vodní havěť, tu podle útlocitnosti spláchneme do záchodu, nebo vrátíme do potoka) co zbude procedíme na sítech, pěkně se nám seřadí jednotlivé frakce. Můžeme si pomoci prosíváním, tak že sítem necháme protékat malý pramínek vody a v sítě mícháme lžičkou. Proteklou vodu zachytáváme do kbelíku! To nejjemnější zachytí kávový filtr a pak už zbude jen kalná voda v kbelíku. Tu nalijeme do PET lahví a necháme do druhého dne sedimentovat. Voda se vyčeří a zbude asi 25mm kalu, zbytek čistá voda. Do PET láhve propíchneme otvor asi 23mm nad povrchem kalu, povolíme uzávěr a čistá voda bočním otvorem odteče, kal protřepeme a slijeme do jediné lahve, postup opakujeme. Nakonec kal přelijeme do ploché misky a necháme vypařit vodu. Nyní máme materiál na výrobu koryt modelových potoků.

Modelování dna

V kolejišti, modulu, nebo diorámatu, vymodelujeme tvar koryta, lopatičkou, nebo z ohnutého papíru sypeme hrubé a pak stále jemnější frakce našeho kamenného-plaveného materiálu. Nesypeme pravidelně, ale podle zákonitostí usazování různě těžkých částic ve vodním proudu. Celé koryto zavlažíme jemnou vodní mlhou z mechanického rozprašovače (přidat pár kapek detergentu). Po nasáknutí písku se voda dá do pohybu a dokončí svou usazovací práci. Podle potřeby dosypáváme suché štěrky a písky a voda už si je roznese sama. Můžeme přidat nějaké to suché listí, větev apod., jsme-li spokojeni, necháme koryto trochu vyschnout a až bude ještě vlhké, ale nebude tam stát žádná voda, nalijeme disperzní vodu, ta zateče do všech vlhkých míst a po svém zaschnutí vytvoří potřebnou vzduchoizolační vrstvu, aby E-Z voda od Woodlandu z písku nenasávala vzduchové bublinky. Celé to necháme alespoň týden vyschnout a pak se pustíme do E-Z vody. Taje při cca 200°C, což se dá na regulovatelných páječkách dobře nastavit. Případné ofukování fenem nese riziko nafoukání prachu do vodní hladiny, Lze použít tepelný zářič, který se našroubuje místo žárovky, nebo přímo reflektorovou žárovku vyššího výkonu.

Materiály na vodu

  • Firma MERKUR (D) vyrábí disperzní vodu, se kterou lze spáchat kdejaký potůček, nebo louži, malou tůňku atd.
  • FALLER je dvojsložková pryskyřice velmi rychle tuhnoucí.
  • E-Z Water (Woodland voda) Taví se to při poměrně nízkých teplotách na sucho v tyglíku (plechovce). Vzlíná, v koutech (svislé břehy, sloupy a kůly ve vodě apod. to udělá koutový rádius cca 1mm. Po roztavení je to "netekoucí" voda, nezateče všude kam by měla, v případě předmětu ve vodě jsou výsledky poměrně tristní. Dalším problémem jsou vzduchové bublinky, které se nedaří úplně odstranit. V návodu i v odkazech je doporučení "doladit" vodu pomocí horkovzdušné pistole. Tu jsem ještě nezkoušel. Lze například použít i pájku pro lokální úpravu povrchu, doba než začne materiál hnědnout přepálením je dostečně dlouhá. Překvapila mně také rychlost s jakou to ztuhlo. Pokud se na výsledek díváte z odstupem, je to celkem dobré, ale detailní pohled odhalí příliš mnoho nedostatků. Nedalo by se zabránit tak rychlému ztuhnutí a tím mít více času přinutit vodu dělat to co má ? V manuálech Woodland Scenics je doporučováno dno vodní nádrže, nebo řeky natřít vzduchoizolačním, pružným materiálem FLEX PASTE - Woodland a pak teprve lít E-Z vodu. Woodland ve svém návodu k použití vody předepisuje použití "Flex-paste" z jejich vlastního sortimentu. V principu jde o pružný vzduchotěsný nátěr.
  • Noch = E-Z Water v jiném obalu.
  • Noch gel 60870
  • Je možné použít také klovatinu, ale ta dlouho schne a nedá se použít na hlubší toky.
  • Vodní sklo. Je čiré, dobře teče a za čas zaschne. Nezkoušeno.

Vyskúšané, cca po 2-3 mesiacoch úplne zkryštalizuje. Preto je skôr vhodné na modelovanie zimnej krajiny ako zamrznutý vodný tok. Soubor:Vodne sklo.jpg


  • Barva na sklo z HORNBACHU. Po zaschnutí utvoří sloupávatelnou fólii cca 1 mm silnou, dá se sloupnout a znovu nalepit a dělá se v různých odstínech. Pokud by se to nalila v silné vrstvě, určitě také uschne a výsledek může být zajímavý. Nezkoušeno.
  • Disperzní lak bezbarvý lesklý nebo matný.
  • Akrylát od firmy Polák - je na mělké vody - jedno lití max 2 mm, vytvrzení 100% za cca týden.
  • PES pryskyřic od firmy Polák - je dvousložková, PES je možno lít v jakékoliv výšce - nesmí přijít do styku s polystyrenem - narušuje ho, vytvrzení za 24 hod, na povrch se položí zmuchlaný celofán, který se později v okamžiku zgelovatění odstraní nebo se ve fázi "vadnutí" tupuje štětcem.
  • Epoxyd. Lze velmi realisticky docílit, že některé kameny jsou jen zčásti pod "vodou" nebo že něco z "vody" roste, prosvítají tmavá místa dna atd. Mírné zabarvení klasického Epoxy 1200 do hněda přitom zpravidla nevadí, nehledě na to, že by se k témuž účelu určitě daly najít ještě "čistší" obdobné hmoty.
  • Průhledný silikonem (pro nevysokou hladinu pro malý rybníček) a na něho "hladinu" nalít tenkou vrstvu vodou ředitelného matného laku. Výsledek příjemně překvapil
  • Velké vodní plochy je možné znázornit sklem, plexysklem, ornamentovým sklem tak, že se vytvoří barevné koryto a potom se na to nasadí lesklý "povrch vody". Dá se koupit i fólii na imitaci vody (Faller), který obsahuje už i vlny. Pokud používáme sklo, na povrch je možné vylít čirý lak, epoxy, polystyrénove lepidlo případně EZ water od NOCH/WOODLAND Scenic, a během tuhnutí pomocí fenu na vlasy je možné vytvořit vlny.
  • Pro menší plochy (řeky, potok a pod.) lak, epoxy, polystyrén a EZ Water jsou nejlepší materiály. Najdříve uděláme koryto i s břehy, nabervíme (koryto nikdy není modré, spíš velmi tmavě šedé, zelené - khaki - a potom lijeme umělou vodu. Při sušení pomocí fenu jdou tvořit vlny a povrch. Pokud se to moc nepodaří v případě EZ Water se to dá opětovným zahřátím upravit, u ostatních materiálů je třeba nalít další vrstvu. Tam kde se voda pění, je možné na konci prací pomocí bílé barvy vytvořit i pěnu na povrchu.
  • Výtoky z kanálů je možné tvořit složitěji (pokud nemáte nejnovější materiál od NOCH/WOODLAND v podobě umělé vody, která ani vertikálně neteče). Do výtoků kanálů nalepíme úzké pásy alufolií, nebo obyčejné pásky (asi 1-2 široké) vystříhané z mikrotenových sáčků. Tyto věci nalepte do výtoku a spodní konec na patřičné místo koryta. Potom aplikujte malé množství lepidla, laku, NOCH vody na horní konec folií, aby po nich materiál pomalu stékal dolů a po uschnutí opakujte. (NOCH materiál je možné nanést najednou).

Na konec bílou barbou imitujeme na dolním konci pěnění vody.

Osobní nástroje