Výroba kotle

<small>Z ZababaWiki</small>

Kde získat vhodné nejlépe mosazné trubky vnějšího průměru okolo 1,4 - 2,6 cm (na kotle parnich loko) ?

Dříve se používaly spojky rybářských prutů. Dnes už se nedělají. Byly ale ideální, protože byly odstupňované po 1 mm. Trubky přesně v tomto provedení jen o délce cca nad 1m jsem viděl dříve v modelářské prodejně.

Jinak třeba Ferona, problém je cena. Dále jsem podobné trubičky a i jiné profily z mosazi a hliníku viděl v OBI, Baumax apod. Trubky od asi 1,5 mm má Conrad, cena přijatelná, tenkostěnné (0,4 mm) se dají vzájemně dobře zasouvat (např. na lampy...). Mosazné vodovodní trubky 10 a 20 mm, tloušťka stěny 1 mm. Modelářské prodejny. Nebo třeba zde http://www.alms-brno.cz/.

Měděné trubky se u topenářů vyskytují v průměrech 18, 22, 28 mm, u instalatérů i menší a u opravářů ledniček a klimatizací 6-15 mm. Polotvrdá měď se dá v ohýbačce ohýbat. Tvrdá měď se ohýbat nedá a prodává se v 4m kusech a každý topenář/instalatér má odřezky jako odpad. Měď se ale na tyto účely , moc nehodí. Je měkká, tepelně super vodivá, atd, atd.

Také se dá použít konzervový plech (ocelový pocínovaný), jde pájet jako mosaz, dokonce na kotel je díky horší tepelné vodivosti i lepší.

Pokud se leptá, proč kotel potom neohýbat ? Lept se bez problémů dá ohnout přes dřevěnou kulatinu. Kotel se ale může při ohýbání krčit. Pokud je plech měkký a tenký, tak to jde jen rukou na trnu. Je třeba pár šablon a přípravků (plechy s vhodnými dírami) a tvar bude velmi pěkný a ohyb bezvadný. Pokud je kotel jen obyčejný válcový, tak se na měkké podložce dá úplně "vyválet".

Tenkou mosaz ohýbáme jen za studena (dostala už zabrat leptáním). Výhodná je buď olověná podložka nebo tvrdá guma. Ohýbání se nejlépe dělá okolo kulatiny z tvrdého dřeva. Konec se přichytí např. lepicí páskou a pomalu se zakružuje.

Obvykle ale používám konzervový plech a tak na to mohu jít drastičtěji. Mám kovovou (duralovou) kulatinu uchycenou do svěráku a následně zakružuji tvrdým dřevem a občas i kladivem. Konzervový plech není na rozdíl od mosazi hlubokotažný.

Samotný lept bývá udělaný tak, že kotel je ze dvou vrstev: vnitřní z tlustšího plechu má vyleptané "žebrování" podle kterého se lehčeji ohýbá. Vnější plášť je do poloviny tloušťky odleptaný (až na prstence a nýty), a tím je značně tenčí a lehčeji se ohne - ale nedrží tvar. No ale když se to všechno dá dohromady, tak to vypadá velmi dobře.

Nedělají problémy vyleptané detaily ? Nedeformuje se plech podle nich ?

Po zkušenostech s ohýbanou střechou na D/u od DK-modelu, tloušťka 0.15mm, v místě nejmenšího poloměru je R=cca 3mm (H0e) a zároveň jsou v tomto místě vyleptané dlouhé úzké díry (axiální) jako zámky pro stříšku na šoupací dveře - ohnout to pěkně tak, aby nebyl zlom v okolí děr je velmi obtížné.

Mosazi se při ohýbání na kotel raději vyhýbám, volím konzervový plech, který je tvrdší, ale co ohnu to drží. Nejtěžší je začít ohýbání, potom to už jde dobře včetně toho válení.

Ohýbání se začíná na menším průměru než má být finální tvar. Dostat ten pravý tvar je práce i na několik hodin. Dá se také použít ohýbačka.

U kotle z trubky při nevhodném výběru materiálu a vrtání děr do pláště (pro parní dómy, komín, vymývací otvory a jiné detaily) se časem může projevit pnutí v materiálu a snaha se v místě otvoru "narovnat".