Rám kolejiště
<small>Z ZababaWiki</small>
Obsah |
Rám kolejiště
Moduly nejsou lepší, než pevná kolejiště, ani segmenty nejsou lepší než moduly. Každé z představených řešení má své opodstatněné využití pro určitý modelářův záměr.
pevná - kolejiště vestavěná
V nejjednodušší podobě je to obdélník podobných rozměrů i konstrukce jako stůl . Místo dřevěné desky může mít rošt z překližky, nebo prken a latí. Bez truhlářského zázemí lze celý rám zhotovit ze snadno opracovatelného tvrzeného polystyrénu.
Středně velká pevná kolejiště zabírají většinu plochy místnosti a jejich rám je celá soustava po spojovaných menších rámů.
Skutečně velká kolejiště nejen že zabírají celý pás kolem stěn místnosti a svými výběžky ponechávají jen nejnutnější prostor pro obsluhu, ale často rozvinují trať do několika pater nad sebou. Tak využívají nejen plochu, ale i objem místnosti. Takovou míru využití prostoru, nenabízejí modulová, ani segmentová kolejiště, přičemž trať se celou trasu může vinout krajinou, aniž by viditelně křížila sama sebe, nebo jiné trasy. I malá sklepní místnost využitá jen po obvodu, za to v pěti patrech nad sebou instalovaných krajin, umožní místo dvou stanic rozmístit jich třeba až osm.
Pokud má stát nohami na podlaze jako stůl , postačuje konstrukce, která se po svém dokončení nebude prohýbat pod vahou krajiny. Kolejiště po obvodu místnosti můžeme vést po konzolích na stěně. Pokud má být kolejiště sklápěcí, přenosné, zdvihací, zasunovací, musí být jeho nosná konstrukce dostatečně tuhá i proti kroucení. Ani ne tak v prvních fázích stavby, jako se zátěží dokončené krajiny. Potřebné tuhosti dosáhneme použitím vyšších nosníků a šikmých výztuh. Vezmeme-li si za příklad konstrukci rámu železničního vagónu, vidíme, že obvodové čelníky a hlavní podélníky musejí být vyšší, než vnitřní podélníky a příčníky. Alternativně k překližkové, nebo laťové konstrukci, lze využít pevnosti desek z tvrzeného polystyrénu. Tyto desky natěsno zasadíme do jednotlivých komor rámu kolejiště, nebo jimi rám shora zcela překryjeme.
segmenty - kolejiště pro občasné stěhování
Rozsáhlejší kolejiště bývají budována z více rámů, pokud tyto rámy lze opakovaně rozpojovat bez destrukce krajiny, nazýváme je segmenty. Takové kolejiště může být mobilní jako kolejiště z modulů a přitom není omezeno jednou výškou vedení trati. Zpravidla mívá fixní dopravní námět. Podle četnosti předpokládaných manipulací se lze konstrukcí přiblížit spíše pevným panelům, nebo jít cestou lehce přenosných konstrukcí modulů.
moduly - stavebnice pro různá kolejiště z těchže dílů
Moduly jsou na sobě nezávislé stavební prvky kolejiště. Řetězením a větvením modulů staničních, traťových a vlečkových, budujeme obvykle dočasná kolejiště. Tento způsob stavby kolejiště poskytuje variabilitu v sestavování dopravního systému, při opakovaném používání daného souboru modulů. Vlastnictví modulů je obvykle distribuováno mezi více modelářů a sestavení kolejiště není podmíněno účastí všech existujících částí.
Moduly mají normalizované rozhraní, kterých může být i více variant. Skládají se na způsob domina. Konstrukce modulů musí počítat s častými transporty i na velké vzdálenosti a z toho vyplývajícími velkými vibracemi. Důraz je kladen na geometrickou přesnost, zejména svislá čela. U modulů je výhodná jistá míra elesticity, kterou však musí respektovat i kolejové lože.
- konstrukce ze dřeva
- I nejhorší březová překližka je tvarově stálejší, než sukovité latě nevysušeného jehličnatého dřeva.
- Trojkombinace začepování, slepení a zašroubování vrutu zajišťuje dlouhodobě stabilní spoj bez vůle.
- I tenké latě, jsou li uspořádány do trojúhelníkových komor, tvoří při nižší hmotnosti tužší konstrukce, než pravoúhle skládané konstrukce z latí velkých průřezů.
- konstrukce z pěnových plastů
- Extrudovaný polystyrén lze s výhodou využívat na nosné těleso menších modulů, nebo pro výplně překližkových rámů namísto šikmých vzpěr.
- Pěnový polystyrén se pro nosné prvky kolejiště příliš nehodí, ale bohatě postačuje pro velké objemy terénu.
- ocelové konstrukce
- Krabice z válcovaných profilů malých průřezů mohou poskytnout skutečně pevný základ rozsáhlejším modulům, kde požadujeme odolnost při častých přepravách.
- hliníkové konstrukce
- Opravdu velké stanice modulových kolejišť vytvořené ze svařovaných hliníkových profilů, poskytují při nízké výšce modulu požadovanou tuhost a relativně nízkou hmotnost.
- Trochu problematické jsou povrchové úpravy hliníkových ploch.
hlučnost
Obvykle nás trápí rezonující plochy, zesilující hluk z jízdy vlaku, přestavování výhybek apod. Na vině jsou tenké, nepodepřené desky v kolejišti. Zejména sololit, překližka a dřevotříska. Z novějších materiálů pěnový a tvrzený polystyrén.
Řešení je několik a pro konkrétní použití, může být účinná až kombinace několika z nich. Jednou cestou je zabránit šíření vibrací od zdroje, nejčastěji podložení kolejí a přestavníků měkkým materiálem. Druhou cestou je tlumení vibrací na rezonančních plochách. Toho dosáhneme podlepováním všech souvislých ploch (cca od 5x5cm) měkkým materiálem (filc, vatelín, stavební izolační vata) Třetí cesta spočívá v rozbití souvislých ploch na malé fragmenty a čtvrtou cestou je používání těžkých materiálů, které se nízkou energií vibrujícího zdroje nerozechvějí.
spoje segmentů a modulů
Šroubované spoje , obvykle M6 - M8 z velkoplošnými podložkami, jsou nejdostupnějším spojem vyhovujícím občasnému rozebírání. Vůle ve spoji umožňuje směrově doladit i mírné vady ve vstřícnosti kolejiva na rozhraních. Pro opakované spojování dílů, které mají pouze jednu konfiguraci, například části jednoho nádraží, je šikovnější lícovaný spoj . Takový spoj zajistí opakované spojení s přesností na desetinu milimetru, aniž bychom museli pracně ladit vstřícnost hlav kolejnic. Pro velké síly se používají soustružené kolíky, lícované šrouby nebo naváděcí kuželové trny. Pro malé hmotnosti spojovaných dílů a tím i malé síly, postačují elektromechanické konektory . Popsáno je použití konektorů Canon. Pro ty nejmenší síly jsou využívány patentky (druky) známe z textilního oblečení. Lze jimi připojovat různé provozní pomůcky na kolejiště, nebo spojovat vícedílné předměty. Některé patentky však mají vůli, proto nevyhovují spojování modulů.
Rychlospojkou, zejména ke spojování modulů je truhlářská svěrka. V čelech modulů jsou vyvrtány vstřícné otvory, do kterých navlékneme cosi, co vypadá jako velký dřevěný hřebík. Takto máme rychle slícované moduly a stačí je ve třetinách šířky styku stáhnout truhlářskými svěrkami.
tipy
- přesné řezy dřeva obstará pilka na kov s novým plátkem
- na dřevěné nohy kolejiště stačí průřez 4x4cm
- obvodový rám z prken bývá dražší, těžší a méně únosný, než rám z překližky tl. 10-12mm
- obvodový rám obvykle neuvažujeme nižší, než 100mm u modulů a 150mm u rámů kolejišť, příčníky rámů obvykle postačují vysoké 100mm
- koutové spoje latí, prken a fošen začepováváme, nebo u překližky vkládáme koutové latě, alespoň dvojnásobku tloušťky překližky
- máme-li klimaticky složité podmínky pro dlouhodobé uskladnění (chalupa, garáž) rám z tvrzeného polystyrénu bude dobrou volbou
- tvrdší druhy pěnového polystyrénu a extrudované polystyrény mohou tvořit traťové těleso bez překližkových či korkových podkladových pásů
