Plošné spoje

<small>Z ZababaWiki</small>

Shrnuti DPS fotocestou

    To: "'HW server konference'" <hw-news@list.gin.cz> 
    Subject: Shrnuti DPS fotocestou 
    From: Jiří Foldyna <jiri.f@avizo.cz> 
    Date: Thu, 22 Feb 2001 13:04:34 +0100 
    Importance: Normal 
    Reply-To: <jiri.f@avizo.cz> 

Ahoj,

tak se uz nasbiralo docela dost nazoru, seskladal jsem je dohromady a jak jsem slibil, vracim je do konference. Pokud by chtel jeste nekdo neco pridat, klidne piste, ale vzhledem k delce bych doporucil v odpovedi odmazat ty casti, ke kterym se nechcete vyjadrit a nechat jen zbytek.

Zdravim

Ing. Jiri Foldyna mailto:jiri.f@avizo.cz

NAVRH DESKY

To zalezi na kazdem jaky soft pouzije. Ja pouzivam soft z dob XT cka ktery mi pro jednoduche navrhy postacuje a absenci typu car a tloustek kompenzuji exportem do dxf a naslednymi upravami v Corelu.

Asi tak, ja pouzivam Orcad pro DOS, kolega se pustil do Eaglu, to je vec vkusu. Ja mam alespon spatne zkusenosti s Orcadem 9 pro Win a s Formikou.

Pouzivam Orcad Capture pro navrh zapojeni. Pro vlastni desku pouzivam stary Orcad PCB, ale planuji prechod na Orcad Layout. Ale je mi shnilo se ucit novy system, nemluve o tom, ze Layout mne trikrat nenadchnul. Ale jinak se klonim k nazoru, ze je to vec zvyku, nakonec plosnak si muzete nakreslit i Paintbrushi/Malovani. :-) Otazka vyberu vhodneho SW je na samostatnou diskuzi.

VYROBA PREDLOHY

Doporucuji tisk na pauzu pomoci tiskarny HP DeskJet, ale pozor musi byt hlava s originalni naplni,to je moje zkusenost. Z jinych tiskaren (Canon,Epson) byly vysledky spatne. Slysel jsem ze je mozne po dokonalem zaschnuti pauzak jeste zkontrastovat pomoci acetonovych vyparu,pry se to pouziva v DTP. Je mozne pouzit i laserovku ,ovsem chce to vyzkouset,hodne zalezi na stavu toneru. Pro vyrobu kvalitni nepodleptane desky je nutny co nejvyssi kontrast predlohy. Idealni je osvit na film.(provadi DTP studio laserovou osvitkou,musim podotknout ze mam pristup do DTP a cena neni az tak vysoka 130,- Kc bez DPH za A4). Vyplati se urcite pro vicekusovou vyrobu - vysledky jsou vynikajici)

Ja pouzivam laserovou tiskarnu HP 5L. Pro vycerneni pouzivam toluen, ale nesmi se to prehnat, jinak se spoje potrhaji.

Plosnak vytisknu na lejzrovce co nejtmavsi na folii (""slide"", co se pouziva do zpetnych projektoru, cena cca 15-25 kc za kus). Jelikoz by to stejne pri osvitu prosvitalo (snadno se o tom lze presvedcit pohledem proti svetlu), je potreba to osetrit (a v tom je pointa): Staci folii na strane kde je napekly toner precmarat (alespon na miste spoju) tlustym cernym fixem na bile tabule (ten co je stiratelny hadrem a smyvatelny vodou !!!). Pocka se az zaschne (1 min) a pak se hebkym mirne navlhcenym hadrikem (na maly plosnak staci sliny :) smyje z povrchu folie. ""Prach"" z barviva fixu zustane v porech toneru a spolehlive zatesni prusvitna mista. Takto lze lacino udelat predlohu, ktera si s fotograficky udelanou nezada.

Laserová tiskárna HP5L nastavena na nevyssi kontrast, tisk na kvalitni bily kancelarsky papir, napareni 10 min v parach nitroredidla a zpruhledneno sprayem Pausklar. Pri zpruhlednovani je treba dat pozor, aby na papire nebyla prilis silna vrstva pripravku (vysusit pijakem), protoze neodpareny Pausklar spatne propousti UV zareni.

Ja to teraz robim tak, ze si navrhnem DPS a vytlacim to na nejaku PostScript tlaciaren (napr. na Apple 630, ma Level2 a je bezne vo Win) do suboru a potom to prevediem na PDF v Distilery. Takto vznikne maly subor, ktory poslem do DTP studia na osvit, kde jednu stranu A4 v CB mi urobia za 60,- SK skoro na pockanie (musim cakat na vyvolavanie). Ma to vyhodu, ze tem film ""unesie viacej ako pauzak"" a hlavne jeho denzita je okolo 3.8 az 4.2 co je vynikajuce aj pri preexponovani DPS. Takto robim aj obojstranne DPS.

Vytiskl jsem na HP6L na folii do projektoru dvakrat obrazec plosneho spoje a tyto jsem pak dal pres sebe, aby byly cary dokonale cerne.

Co ja vim, DTP studia v Praze berou bezne PostScript vytvoreny jako *.prn file driverem Linotronic 330 nebo 530. Na normalni tistak je soubor mensi na 1M a nedochazi ke zkresleni (zmenou rozliseni) pri prevodu do *.pdf.

Prozatim jsem vyjizdel na klise na lepsi pauzovaci papir na inkoustovce HP 1120. Kvalita tisku best. Vystupni kvalita vcelku adekvatni. Ted vyjizdim klise na laserovce HP4xxx. Jako medium mam k dispozici nejaky ""pauzak"" Diamant Copy. Ten jsem videl pouzivat v tiskarnach pri vyrobe kovolistu. vyzkouseli jsme jej a ono to staci. Samozdrejme pruhledny film a laserovka je super, pokud vam nevadi cena, kdyz potrebujete vytisknout jeden klis 40*40mm. Jinak dalsi upravy v podstate nedelam. Samozdrejme je nutna kontrola na prusvit a pripadna oprava cernym fixem.

Tak si to vytiskni na papir na inkoustovce, a dojdi si s tim nekam, kde maji kopirku, a nech si to zkopirovat na pauzak. Vyjde to nastejno, vzhledem k tomu, ze kopirka to neprosvecuje skrz, ale odrazem, tak na pauzaku je to cerne dost. Ja jsem takhle vyrabel tistaky napr. z Amaterskeho radia. Prislo AR, me se v tom neco libilo, tak jsem to normalne zkopiroval na pauzak, a za chvili byl tistak hotovy.

PRIPRAVA DESKY

Bud koupit nanesenou desku nebo nanest si sam. Ocistit desku na hrubo - pouzivam prasek na nadobi TORO - nejlepe se osvedcil, kvalitne odmastit - pouzivam Perchloretylen, nastrikat emulsi sprejem POSITIV 20 (lze zakoupit v GM). Pozor na prachove castice,ihned po nastriku uzavrit do prachotesne skrinky.

S tim prachem je pakarna. Jeste jedna vec se mi stava - emulze se mi na okrajich vetsinou tak nejak srazi a nejde vyvolat. Takze si ustrihnu desku s presahem cca. 1cm na vsechny strany ...

Jeste k nanaseni emulze. Slozitejsi zpusob: vyrobte si placate sklenene akvarium, naplnte ho emulzi, pomoci pomaleho motorku vytahujte desku z akvaria ven. Nanesete desky bez prachu a v profesionalni kvalite. Jednodussi zpusob: Sezente si starej gramofon se 75 otackami (tato rychlost je odzkousena a optimalni), dejte ho do drevene krabice s ochranou proti prachu. Desku nastrikejte emulzi az v gramofonu ,zadeklujte ,odstredujte az do sucha. Lze dosahnout dobrych vysledku i doma a naklady temer nulove. Emulzi jsem kdysi kupoval v litrazi od Lachemy Blansko. Nevim zda je to jeste mozne koupit.

Dlouho jsme si vyrabeli desky sami. Kuprextit z Gumonu Bratislava a fotolak z Lachemy Brno. A samozdrejme problemy s nanasenim, susenim, a prach, a prach... Dneska berem hotove desky z GMu. Kvalita laku je stabilni, zadne problemy s odhadovanim casu osvitu, atd. Pro tu prototypovou zkousku, nebo nasi malou serii ta cena je adekvatni. Vetsi mnozstvi desek se uz vyplati objednat u vyrobce.

OSVIT

RVL125 (obycejna rtutova vybojka). Zabali se do novin, pak do hadru a paxe vezme kladivem. S citem (aby to neschytal i horak), ale durazne (rotacni elipsoid je pevnej jak svina). K te sve jsem prisel nevimkde. Kamarad ji nedavno koupil v KARSu (takovy elektro-instalo tady v Brne). Patral bych po nejake prodejne tohoto razu. BTW tlumivky tam meli taky.

Funguje to stejne dobre i bez rozbiti banky te vybojky. Jen misto 5min osvetlujete 15min. Pokud uz ji chcete rozbit, doporucoval bych ji zmacknout ve sveraku (v hadru). Tak spise nedojde ke zniceni horaku.

Philips vyrabi UV zarivky od 4 do 36W (s cernym sklem) a UV vybojky pro prumyslove ucely. Osram vyrabi dokonce UV reflektory a pro domaci pouziti kompaktni UV zarivky rady DZ o vykonu 9W (v maloobchode za ca 300 Kc kus). Dve tyto zarivky spolehlive exponuji desku velikosti eurokarty za 6 min. Pro ucely hrani je mozno navstivit tiskarnu (mysleno továrnu) a pozadat o vyrazenou UV vybojku. Profesionalove je musi menit po urcite dobe provozu, pro osvit spoju ma jeste nekolik let zivotnosti pred sebou. Pozor na to, ze vsechny zminovane zdroje potrebuji predradniky. Zarovky, ktere prodava Conrad jsou spise ze skupiny efektovych. Zkousel jsem je na osvit spoju, ale intenzita UV zareni (alespon v tom spektru, na ktere reaguje emulze na DPS) je podle meho odhadu 5x mensi nez u vybojek.

Lze pouzit horske slunce - pozor neosvicuje prilis rovnomerne je nutna vetsi vzdalenost cca 50 cm a cas cca 15 minut pro slusne vysledky je nutne trosku experimentovat. Pouzit rtutovou vybojku z poulicniho osvetleni ,tu zabudovat do drevene skrine a tu vystrikat cernou barvou. Spoj s predlohou sevrit mezi sklo a nejakou desku,neni spatne si udelat drevene ramecky.

Pouzivam taky horske slunicko. Problem je ale v tom ,ze je potreba zajistit perfektni prilnuti predlohy na desku. Ja mam pro tenhle ucel udelany takovy pripravek - dve 10mm silna plexiskla, na jednom je postrane nalepena tesnici guma a je tam vyvrtana dirka, kde je kohoutek. Na to plexi s tesnenim polozim desku s predlohou, priklopim druhym plexisklem a pres kohoutek odsaju vyvevou vzduch, pak kohout zavru a vyvevu muzu odpojit, plexiskla drzi u sebe tlakem vzduchu a hlavne perfektne pritisknou predlohu k desce. BTW:Je dobre predlohu tisknout tak, aby potistena strana lezela na emulzi, snizi se tim nebezpeci podsviceni. Pouzil jsem nejmensi kulovy ventil na vodu (asi 1/8"") koupit se da v instalaterskych potrebach. Je sice trochu vetsi nez jsem si predstavoval, ale funguje sqele. Jeste by mozna sel pouzit kohoutek na ovzdusnovani radiatoru topeni, ale ten kulak nema chybu.

Ja som si ten pripravok urobil podla p. Kavana. Mam iba tenke plexi (asi 5mm), ale funguje to v pohode. Do jedneho plexi som navrtal dieru v rohu a naskrutkoval som prave ten ventil na odvzdusnovanie radiatorov. On ma ale jednu nevyhodu oproti gulovemu ventilu - kym ho zavries tak to chvilu trva a za ten cas trosku ventil prepusta. Ten gulak bude asi najlepsie riesenie.

Pro osvit jsme si vyrobili vlastni osvitovou jednotku, ve ktere je 5ks 250W vybojek RVLX (rtutove). Bez jakekoliv upravy (tj. bez rozbijeni). Vyska cca 220mm na povrchem plosnaku. Muzete tvrdit, ze to nebude fungovat, ale slape to uz pres 10 let. Kdysi jsme laborovali se zarivkami velkymi, malymi (rada DZ), jen horak z rozbite vybojky. Ale nac se travit ozonem, ktery vznika pri pusobeni UV zareni, nebo se nechtene opalovat v ""solariu"". Plosnak s klisem pokladam na desku s nalepenou plsti a prekryju plexisklem, ktere se pritahne zahnutymi srouby. Pri pouzivani desek z GM je cas pri nahratych vybojkach pro osvit cca 45-60 sec dle kvality predlohy. Delali jsme pokusy s vakuovym pridrzovanim, ale nakonec ta plst je asi nejlepsi. Mozna by byla jeste velmi dobra tlusta mechova pryz.

VYVOLANI

Jako vyvojka se pouziva 10% roztok NaOH,lze koupit v kazde drogerii pozor na teplotu vyvojky kolem 20stupnu je vse OK ,pri vyssi teplote je vyvolavani moc strme a naopak. Dobra expozice a vyvolani se pozna lehce a to tak ze neoplavene plochy emulze musi byt pri pohledu pod uhlem proti svetlu krasne leskle,tak jak vypada emulze po naneseni a zaschnuti,v pripade matneho povrchu doslo bud k dlouhe expozici nebo chybe pri vyvolavani. Vlastni proces vyvolavani trva cca2-3 minuty.

Ak sa dobre pamatam, tak som daval 10 g NaOH na 1 liter, profici to meraju na vahe z drotov a dvoch sackov, v jednom je 9 Sk - 5 Sk + 2x2 Sk = 10 g, ale posledny raz som to robil asi pred pol rokom, ruku do ohna za to nedam

)

LEPTANI

Kyselina solna- redit vodou + peroxid vodiku. Kyselina + peroxid ma vyhodu ze oproti chloridu - neznecistuje umyvadlo, ba naopak a lze sehnat skoro v kazde vetsi drogerii.

Delam to taky tak, akorat bacha na to, ze vsechno zelezne, co kdy jen na chvili videlo HCl tak je okamzite rezate, takze doporucuju leptat venku.

Zkousel jsem (ale uz je to dele) i porovnat HCl+peroxid a zahlubovac z Elchemca (asi chlorid zelezity). Podle meho nazoru je leptani v chloridu podstatne setrnejsi a nedochazi k podleptani.

Leptani: Opet klasika - chlorid zelezity, stojaci vana z plexiskla a vzduchove michani. Male pokusne desky se volne polozi na hladinu chloridu v misce. Cas - az to je, dle vycerpanosti chloridu. Zkousel jsem i leptani v Natriumpersulfatu (Na2S2O8). Je to pekna cistejsi prace, roztok je pruhledny, pri vycerpavani hezky zmodra :-). Ale cena je vyssi nez za chlorid a zdalo se mi, ze se rychleji vycerpa. Kdysi jsem taky leptal v kyseline solne s peroxidem, ale po zrezaveni nerezove kliky, jsem byl nucen (rodinnymi prislusniky) toho zanechat. Pak se mi vcelku osvedcilo leptani ve zredene kyseline dusicne. Ale ta doba je davno za mnou.

VRTANI Pouzivam k vrtani vzduchovou brusku z Narexu upnutou pres vlozku do stareho stojanu SU-2 pro rucni vrtacku. Stojan ma vymenenou pruzinu, abychom se neudreli s tahanim nahoru/dolu. Turbina ma vymenenou sklicidlovou vlozku. Pro vrtani pouzivame vrtaky ze slinutych karbidu, urcene pro vrtani DPS. Jsou vynikajici, dlouhozivotne (dle ruk v kterych jsou), ale krehke. Vsak se taky pocita s tim, ze jsou urceny do NC vrtacek. Ac se vyrobce kroutil nad pouzitim, s odkazem na neexistenci axialniho loziska hridele, tato vrtacka nam slape bez poruch uz 2 roky. Bruska ma jednu nevyhodu a to, ze potrebuje mazany vzduch. Casem se olej vysrazi a snazi se ukapnout z vretena na DPS. Proto bych pripadnym zajemcum radil pouzit zahranicni vyrobek, ktery mazani nepotrebuje. Ale zde je cenovy rozdil. Bruska z Narexu stoji cca 3000,- a profi gravirovaci turbina (s axialnim loziskem) cca 15000,-.

FINALNI UPRAVY

Ocistit emulzi redidlem a natrit roztokem kalafuny v acetonu(ja pouzivam misto lihu aceton nebot to rychleji schne a mene lepi).

Koncova kontrola desky, proskrabnuti pripadnych vad, pokud jsou. Nasleduje jeste jednou osvit, vyvolani a smazani laku z desky. Pokud se deska bude zpracovavat pozdeji, pretru ji ochrannym lakem na bazi aktivovane kalafuny. Jinak se hned vrta. Koncova kontrola desky, proskrabnuti pripadnych vad, pokud jsou. Nasleduje ostrih na beznych pakovych nuzkach, pilnik na dorovnani a srazeni hran. Pocinovani dle potreby. Bud pocinovaci lazen z Elchemka, nebo na vykonove spoje rucne pajka a tenky (0.5mm) cin s agresivnejsim tavidlem. Po zapajeni soucastek zaverecne myti alkoholem s izopropanolem a suseni. Kdo chce muze pouzit prestriknuti lakem. Ten bych doporucil pouzit v pripade umisteni vyrobku do vlhka, hlavne z duvodu ztizeni pripadne opravy. Rozhodne bych nedoporucoval lak na bazi ciste kalafuny, ktera casem muze navlhnout a mit svody. Uz me to jednou dobre vydrbalo. Takova porucha se perfektne hleda.

jen chybi to podstatne jak nejlepe zajistit spasovani oboustrane predlohy ?

Necht jsou oba filmy spojeny do kapsy (jako pruhledne desky na vysvedceni) pasovaci znacky necht jsou pred a za plechem Kdyz se spasujete na tyto znacky, prilepite plech k filmu lepici paskou

Ve filmu se po obvodu predem udelaji kancelarskou derovackou diry, skrze ktere prilne ta lepici paska.

Vlada V.