Nápisy na vozech
<small>Z ZababaWiki</small>
Kdy se měnily bílé nápisy vozů za žluté ?
Do roku 1949 se u ČSD používaly bílé nápisy. Podle vzoru ČSD z roku 1921 na hladkých plochách (tedy i u vozu "rybák") měla vlastnická značka a označení vozových tříd červené stínování, řada a číslo bylo u dvounápravových vozů uprostřed bočnice pod vlastnickou značkou a bez stínování (stínování bylo u čtyřnápravových vozů, ty však měly rozmístění nápisů jiné). U některých vozů s peřejkovým obložením (například řada Dd) byla vlastnická značka bez stínování. Vzhledem k tomu, ze řada Ce s podvozky Rybák byla dodávána už od roku 1938, byly takto upraveny první předválečné série, ale také většina vozů dodaných po druhé světové válce (výroba osobnich vozu v roce 1949 skončila).
Od okupace přibližně do roku 1946 se používalo protektorátní rozmístění nápisu, které se blížilo německým zvyklostem, kolem roku 1946 se rozmístění nápisů vrátilo k předválečným zvyklostem. V letech 1939 - 1946 bylo vyrobeno něco kolem 200 vozu Ce (tedy přibližně čtvrtina) a 30 Be (třetina celkového počtu), kterých se toto může týkat. S "protektorátním" rozmístěním nápisů byla určitě vyrobena i první série služebních vozů Dsd/Daad z Tatry Smíchov (existují tovární fotografie), zda se něco změnilo u dalších dodávek z Královopolské, zatím nemám potvrzeno, předválečný vzor nápisu však určitě měly poštovní vozy, vyráběné 1948 - 1949 v Kolíně.
Někdy v letech 1949/1950 se u ČSD zavedlo žluté písmo pro nápisy na osobních, služebních a poštovních vozech. V té době běžela v Královopolské výroba 2. série Dsd (s vyhlídkovým oknem), vozy z posledních dodávek tohoto typu z let 1950-1951 proto s velkou pravděpodobností mohly mít už novou úpravu nápisů (ale provedení a rozmístění nápisů je m.j. součástí výrobní dokumentace a záleželo na tom, jak pružně ta změna ve výrobě proběhla). Detailisty upozorňuji, že se zhruba ve stejné době také měnilo rozmístění nápisů, řada a číslo se přemisťovalo do levé spodní části bočnice a během padesátých let existovalo několik variant umístění vlastnické značky a názvu správní oblasti (např. PRAŽSKÁ DRÁHA), které se na vozy také zavedlo; vozy z novovýroby (a některé z revize) měly také na bočnicích obtisk se státním znakem. Rozmístění nápisů se pak opět změnilo po reorganizaci v r. 1963, kdy se označení oblasti přestalo používat. Důležitým detailem je také totální změna číslovacího systému, platná od roku 1957.
Na přelomu 1967/1968 byl vydán přečíslovací seznam pro nová dvanáctimístná čísla, která se pak na vozech postupně objevovala asi do r. 1970; opět se přitom změnilo rozmístění nápisu. V roce 1983 pak došlo ke změně řadového označení podle mezinárodního systému - z Be na Baa (v tu dobu se však vetšinou jednalo už jen o vozy vyčleněné pro vojenské přepravy a opatřené kamny, tedy Be-k resp. Baa-k), z Dsd na Daad a poštovní "rybáky" z F na Post (byly v provozu do začátku devadesátých let), tentokrát bez změny umístění. Vše bylo stále ve žluté barvě!
Bílé nápisy se na vozech ČSD začaly objevovat až na jaře 1990 - bíle dvanactimístné číslo proto má u "rybáku" praktický smysl jen pro osobní vozy vyčleněné pro vojenské přepravy (běžné provozní "rybáky", byť většinou také už s kamny, v tu dobu sice ještě ojediněle existovaly, ale daly se spočítat na prstech) a pro služební vozy, v tu dobu už často používané jen v nákladních vlacích. Jako zajímavost lze uvést, že vozy pro vojenské přepravy nedostaly nové logo ČD - i po revizích dostávaly vlastnickou značku ČD uprostřed nad číslem.
Pro modelářské použití připomenu jednu základní zásadu - chceme-li skutečně věrný model, je třeba získat podklady ke konkrétnímu vozidlu z konkrétní doby. Otázka barvy nápisu je sice snad dostatečně zřejmá i z tohoto popisu, ale "rybáků" existovalo několik vzhledových variant a jak už jsem uvedl, několikrát se měnilo provedení a rozmístění nápisů a dvakrát došlo k přečíslování. A protože přečíslování v r. 1957 proběhlo "na přeskáčku" podle místní příslušnosti vozu a systém z r. 1967 to v podstatě jen zkopíroval, není možné jednoduše definovat nějaký souvislý číselný interval, který by jednoznačně platil pro vozy určitého typu, natož série. Proto doporučuji najít nebo sehnat alespoň černobílé snímky s čitelnými čísly vozů. Rozhodně nedoporučuji brát bez dalších podkladu za vzor vozy, dnes používané v nostalgickém provozu - mezi nimi se vyskytuje hodně paskvilů a lidové tvořivosti (ale na druhou stranu také hodně vozu, kde se i této otázce věnuje nemalá pozornost a kde jsou jen drobné chybičky či změny, vynucené novými předpisy) a odlišit, co je správné a co ne, neznalý člověk těžko může.
Ivo Mahel
Měnila se také barva nápisů na rámu vozů ?
Při přechodu na žlutou barvu kolem roku 1950 se změnila i barva všech nápisů na podélníku. Jejich rozsah se nijak zásadně neměnil, naopak některé nápisy proti předchozímu stavu přibyly (např. záznamy o mezidobých prohlídkách, staré číslo ve škrtnutém rámečku (po přečíslovaní z r. 1957).
Podle ojediněle dochovaných obrazových záznamů se ten přechod z bíle na žlutou odehrával postupně několik let, zřejmě jen při větších opravách nátěrů v dílnach. Ještě kolem roku 1955 se vyskytovaly vozy, které měly na skříni původní uspořádání nápisů ze čtyřicátých let, jen doplněné nově zaváděné nápisy (označení dráhy, vozového úseku,...), pravděpodobně tedy stále v bílé barvě.
Ivo Mahel
