Koleje - ruční výroba

<small>Z ZababaWiki</small>

Jak se prakticky provádí ruční pokládka kolejí na dřevěné pražce ? Zatím jsem viděl obrázky z americké literatury, jak jsou koleje přibíjeny hřebíčky pomocí kleští. Jak se to vlastně děla? Jak se začíná? Jaká je pevnost takto vyrobené koleje proti vyvracené do stran (při neopatrné manipulaci s modulem) v porovnané s komerční profilovou kolejí ?

Výrobce šablon na skládání výhybek http://www.handlaidtrack.com/ .

Obsah

Americké kolejivo s hřeby

Zkoušel jsem to. Pokud má člověk všechny přípravky, tak práce jde dobře, ale kolejivo zdaleka nevypadá tak, jako u nás běžné koleje. Američané používají tuto technologii z jiných důvodů, vytvářejí speciální rozchody anebo nezvyklé výměny.

Moje technologie byla docela jednoducha. Základ je dopředu dobře nalepit pražce na podlahu. Až po několikahodinovém zaschnutí je možné začít s pokládkou kolejí. Mimo lipových pražců jsem používal i pražce z kuprextitu, na které byly kolejnice přiletované ve vzdálenostech cca 10-15 cm. Mezi těmito pražci byly dřevěné pražce a kde bylo třeba byly kolejnice zpevněné speciálními hřebíky (tvaru L). Pokud byla kolej dobrá (je nutné zkontrolovat rozchod - jedna pomůcka a hlavně oblouky, druhá, drahá pomůcka, protože se velmi lehce dají vytvořit nerealistické poloměry) celou trasu jsem natřel bílým lepidlem (Herkules, Duvilax a pod), aby lepidlo zateklo mezi patu kolejnice a pražce. Po uschnutí byla kolej dost pevná a bezproblémová (až na ten vzhled). V současné sobě se dá už koupit i drobné kolejivo, takže i vzhled se dá zlepšit, ale to jsem nezkoušel. Rozhodně s menší námahou dokáži udělat z pěkné flexikoleje housenkovou dráhu pro lesní železnici, než opačně.

Moje zkušenost je z ruční výroby výhybek, při jejichž pokládce jsem taky pokládal kolejové úseky mezi nimi. Kleštičky jsem neměl, hřebíčky (hlava je tvaru kladívka) jsem přidržel pinzetou a zatlačil šroubovákem. Díry je radno předvrtat, jinak se pražce štípou. Kolej drží velice dobře (pražce jsem měl přilepeny k podkladu). Přibíjel jsem na každý třetí pražec. Na svém právě budovaném modelu mám jen koupené kolejivo. To u vás prodávané s betonovými pražci vypadá tak dobře, že bych o ničem jiném ani neuvažoval.

Proč a jak stavět kolejivo ?

Výhybky jsem nestavěl kvůli ušetření, ale proto, že tady je code 83 poměrně hnusně dostupné. Výhybky a křižovatky nejsou vůbec.

Pájení na kuprextit považuji i já za kravinu a utíkám od toho. Jedině výhybky a hrany modulu jsou povoleny.

Dělením na 10 cm kousky, odstraňuji a předcházím problémům s teplotou.

Výhybky, největší zrada je ve vnějších obloucích výhybky, mezi srdcovkou a hroty. Pokud se to připájí moc daleko od sebe, tak se to kroutí. Optimální vzdálenost je asi 4 cm, v HO je to 5 pražců (18cm). Osvědčilo se mi, dát dilataci hned na kraje výhybky na obou stranách, od srdcovky 3 cm, od hrotu 2cm, na všech šesti kolejích.

Ještě upozorňuji na časovou prodlevu mezi pájením, další pražec pájet až po vychladnutí kolejiva. Při pájení se kolej nahřeje na 260 st. a prodlouží se o 0,2 mm na 10 cm.

Používat regulovanou pájku považuji za samozřejmost, 230V pájka je naprosto nevhodná.

Já kuprexitové pražce za kravinu nepovažuji, ale musím dodatečně znázorňovat strukturu dřeva. Kdybych dělal čerstvé impregnované pražce se skosenými hranami, není Cu pražec špatný materiál, ale pracnost přináší nutnost zářezu žiletkovou pilkou a jeho zatmelení (na každém pražci nejméně jeden). Na koncích modulu používám přibíjení hřeby vybroušenými z nejtenčích dlouhých špendlíků, za takovou kolejnici lze modul zdvihnout, pájený spoj tolik nevydrží.

Já problémy s teplotou nepozoroval, mám polotuhé moduly a není problém délková a směrová deformace celého modulu podle tlaku vyvíjeného tužšími moduly sousedními. Na krátké kousky to řežu především pro rozčlenění jinak spojité kolejové hlavy (při jízdě musí vlak charakteristicky klepat na stycích).

Předpokládám, ze myslíš vnější opornici, já to řeším jako ve skutečnosti, normálněrozchodná výhybka se skládá z jazykové, střední a srdcovkové části, mezi nimi je na všech kolejnicích dilatační spára a šroubované spojky. Úzkorozchodná výhybka je dlouhá jen cca 120 mm podle typu a má čepové jazyky. Opornice je složena nejméně ze dvou dílů, takže i tam se pnutí ztrácí v 0,2 mm široké mezeře.

Při pájení si celou výhybku podle potřeby zaskládávám litinovými ocelovými a olověnými hranolky, takže ohřev je jen lokální. 0,2 mm by asi připadalo v úvahu při pájení celé výhybky najednou v horkých parách.

Na něco je vhodná i trafopáječka, umí vyvinout vyšší teplotu a tak díky většímu teplotnímu spádu mezi ohřívaným místem a sousedními spoji, lze stihnout rozebrat spoj dříve než teplo dostoupí do sousedních spojů. Když se hotové spoje zakryjí mokrými papírovými kapesníčky, obvykle to odvádí teplo do té míry, že 40W stáložárná páječka nedostatečně prohřeje spoj. Prostě celý den používám tu stáložárnou a čas od času se vyskytne práce i pro zahálející 100W trafopáječku

Tolik mé zkušenosti doplněné k tvým. Nezpochybňuji tvé úspěchy, jen jsem to doplnil o další pohled na věc pro případné další stavitele výhybek, ať mají nad čím koumat. Díky za Tvé zkušenosti, na papíře vše vypadá dost jednoduše, ale kdo se do toho sám pustil, ví své :-)

Kolejivo H0e

Výhybku 1:9 prostě za rozumné peníze nekoupíš. Kluci H0e dokazují, že to jde - v Dobřichovicích byla právě jedna H0 výhybka 1:9. Musím říct, že mě samotného překvapilo, že to není až zas tak pracné, jak by se na první pohled zdálo.

Výhybku od Modelverku ve stavebnici přijde cca na 1500 Kč - to znamená zde čas neušetříš. Pokud si ji koupíš hotovou, tak se pod 100 EUR nedostaneš. Výhybku postaví každý, pokud má ty správné podklady za dejme tomu 20 hodin, možná i o trochu víc. Nicméně pokud bude šablona, postaví výhybku opravdu každý do těch 20 hodin. A samozřejmě nejenom výhybku třeba angličana, kolejovou spojku resp. cokoliv na co se dají sehnat podklady. Přípravek na broušení kolejí už mám.

Jinak to je především o tom, že pokud chceme v našich krajích něco opravdu ztvárnit, nemáme moc na výběr z továrních polotovarů či výrobků - to se samozřejmě týká především vozidel.

Například CODE 40, 55, 60 není v obchodech dostupne nikde v ČSSR takže se prostě čas od času objedná 50m do zásoby a pak se to spotřebovává. Code 83 je na tom podobně.

Jak stavět H0e kolejivo

  • kolejové schéma (COREL DRAW) vytisknu na papír (80g/m2) s obrysy jednotlivých pražců (balsové) (starý trapézový průřez epochy I)
  • papíry našpendlím na desku (STYRODUR), kolejivo sestavím (našpendlím jako letečtí modeláři křídlo letadla) na tomto papíře, pod pražci není korek, ale dva podélné balsové nosníky (1,5x2mm) nařezané balsořízem z plátu balsy
  • sestavy dlouhé cca 0,8m přenáším na modul a k podkladovému styroduru (někdy je rašplovaný a rovinu drží ty dolní nosníky a pak zaštěrkování) lepím disperzním lepidlem za ty podkladové balsové nosníky
  • celý prostor pod temeny pražců za sucha zaštěrkuji
  • štěrk (sutrak firmy POLAK) lepím po smočení ALPOU, nebo vodou s mýdlem naředěným SPORTAKRYLEM z kapátka (injekční stříkačka 20ml) cca 1kapka na 1cm2
  • koleje si sestavuji v délce 9,4m (12 pražců z různými roztečemi, podle polohy v koleji)
  • k sestavení mám šablonku z Cu drátu, do které se zasadí zakrácené kolejnicové profily patou vzhůru a pražce lepím na tyto paty. Za cca 3min. je to dost pevné, aby se to dalo vyjmout a skládám další. Šablonky mám pro přímou a oblouky.

Kolejnicove profily řežu na 9 nebo 11 modelových metrů dlouhá kolejová pole. Na kolejnice zdola nalepuji balsové pražce. Takže je především stříhám kleštemi XURON. Pouze ve výhybkách, když je potřeba ohnout konce křidlových kolejnic a přídržnic, naříznu patu žiletkovou pilkou a kolejnice se ohne přesně v tom místě, pričemž shora neruší žádný zářez. Výhybky skládám tak, že na vytištěnou pokládačku nalepím několik klíčových pražců, nalepuji na ně hotové začištěné díly kolejnic a digišuplerou měřím tolerance rozchodu. Když to drží geometrii, výhybku žiletkou odříznu od papíru a otočím na pokládačku, dolepím chybějící pražce. Kdybych lepil na všechny pražce najednou, mohly by některé spoje zůstat trochu ve vzduchu a tím nepevné.

Ve vektorovém programu jsem nakreslil a na papíry A4 vytiskl plochu celé stanice. Jednou normálně, jednou zrcadlově.

  • tu normální jsem našpendlil na Styrodurovou desku
  • každý desátý pražec jsem nalepil z Cuprextitu (žiletkovou pilkou proříznutá fólie uprostřed pražce) Herkulesem
  • připájel jsem jednu kolejnici (gumou ROCO očištěná pata)
  • měrkou rozchodu jsem přidržel druhou kolejnici na svém místě a připájel také
  • přilepené pražce jsem odtrhl od podkladu
  • na Styrodurovou desku jsem našpendlil zrcadlový plán stanice a našpendlil spájené kolejivo temeny kolejnic k papíru
  • rozmíchal jsem lepidlo Pattex s pár kapkami vody
  • na pozice předtištěných pražců jsem lepil dřevěné pražce z balsy
  • kolejivo jsem odšpendlil a uložil na 1mm silnou mechovou oboustrannou samolepicí pásku
  • výhybky byly předsestavené stejným způsobem předem a našpendleny vždy jako první
  • Epoxyd ani originál hustý Pattex mi nedrželi tak jako Pattex ředěný
  • balsu před řezáním na pražce počešu ocelovým kartáčkem, dřevo je sežranější
  • Cuprextitové pražce řežu minicirkulárkou Proxxon na 3 mm široké proužky, které zkracuji žiletkovou pilkou na délky odečtené z tištěného podkladu

Upevnění kolejnic k dřevěným pražcům

Jak to drží:

  • patu kolejnice obrousíš rotačním brusným kotoučkem (kolejnice se při tom trochu prohne nahoru), nebo šmirglpapírem (pracné), nebo brusným kamenem (také pracné)
  • kolejnice zasuneš do drážek s přesnou roztečí rozchodu a šířky hlavy kolejnice
  • obě kolejnice přitlačíš nějakým hranolkem k podložce (ke stolní desce)
  • nařežeš z nejtvrdší dostupné balsy pásy šířky pražce a vyčesej je tvrdým silonovým kartáčkem, nebo velmi jemným kovovým
  • na sklíčku, nebo vičku rozdělám Herkules 3 díly s vodou 1 díl
  • jehlou nanesu kapičku na délku cca 3-4 pražců, podle rychlosti schnutí Herkulesu
  • pod kolejnicemi jsou natištěny obrysy - rozteče pražců a na tyto pozice je přitlačuji
  • po cca 5 min. od zalepení posledního pražce celé pole opatrně sejmu a jehlou nanáším kapičky Herkulesu do koutu mezi patu kolejnice a bok pražců (velmi důležité pro pevnost celé konstrukce)
  • diamantovým kotoučkem odstraním v mezipražcovém prostoru vrstvičku Herkulesu a připájím Cu drátek z rozpletené lýcny

Poznámky:

  • po obroušení paty se pražce musejí lepit týž den, než povrch zoxiduje
  • dělám si kolejová pole délky jako ve skutečnosti (9 - 25 m)
  • spojování jednotlivých kolejových polí dělám podložením krátkým Cu drátkem z lýcny a propájením
  • pražce barvím lihovým mořidlem (nechlupatí dřevo)

Drobné kolejivo

  • protože je pata koleje silná, přisazuji poloviny podkladnice zleva a zprava
  • je to nesmírně zdlouhavé, takže jsem vyzkoušel, že to jde a odložil na později, až bude hotová krajina
  • drobné kolejivo stříkám na rezavo ještě v celé tabuli leptu, před vysekáním

Jak stavět výhybky H0e

Výhybka H0e podle JHMD 1u v Jindřichově Hradci, čepové jazyky.

varianta 1:

  • kolejnice na pražcích
  • žádné drobné kolejivo
  • kolejnice CODE 60
  • r min. 700 mm (sériově se nevyrábí - pokud vím)

3 ks za 2 večery (cca 12 hod.) do sjízdného stavu.

Barvení, případně doplnění drobného kolejiva (lept) další 2 večery

varianta 2:

  • pod kolejnicemi kompletní drobné kolejivo z leptu (bez hákových závěrů)
  • kolejnice CODE 55, jazyky CODE 40
  • r min. 700 mm

1ks za tři večery

hákový závěr další dva večery (zatím to neumím jako sériovku)

Kolejivo H0e:

1 m za 2 hodiny

Specifika:

Jistá míra nejednotnosti pražců je vhodná, pro normálněrozchodnou trať je třeba pražce skládat v šablonce a tak to zabere více času.

Na trhu nevím o ničem s dostatečně velkým poloměrem odbočení.

Výhybka má svou geometrii a přesnost výhybky má v normě popsané tolerance. Jde to a je to sjízdné, podobá se to výhybce asi více, než PECO a hlavně je to jediný mne známý způsob, jak výhybku pro H0e s poloměrem alespoň 700 mm pořídit. Výhybky H0 před podvalníkovou jámou jsem použil průmyslové, byť jsem jim rozkrájel pražce a poskládal jinak, ovšem dělaná by byla hotová rychleji.

Postup stavby výhybky:

  1. jdu na nádraží a oměřím výhybku,
  2. ve vektorovém programu nakreslím obrysy pražců, obrysy hlav kolejnic, konce kolejnic
  3. připravím si rozpisku potřebných kolejnic, délek pražců, kótovaný náčrtek sbroušení kolejnicového profilu na jazyk
  4. ze dřeva vyrobím pražce a nalepím na "pokladačce" na svá místa
  5. nařežu a naohýbám kolejnicové profily
  6. kolejnicové profily nalepím na pražce *
  7. rozchod kontrolují digitální šuplerou, sestavují na střední rozchod (cca 0,15 mm širší, než jmenovitý)
  8. přilepené kolejnice zatěžují kovovými hranolky
  9. hotovou výhybku odřežu od "pokladačky" a zespoda kouty mezi pražcem a patou kolejnice zakápnu disperzí (proti odloupnutí pražce)
  10. vybroušené jazyky dostanou na obou koncích V drážku zespoda do paty a do té pájím ocelový drátek ve tvaru L
  11. aby bylo možno jazyky seřídit, či vyměnit, je čep jazyka dlouhý až pod desku stanice a dole fixován rozlisovanou trubičkou, nebo šroubením z nejmenší "elektročokolády". Tudy vede i napájení jazyků.
  • Patu kolejnice vyleštím brusnou gumou na kolejnice až na čistý kov a štětečkem nanesu naředěné lepidlo TENYL jako základovku. Lepení na pražce opět TENYLem špičkou jehly kapičku a ihned přitisknout

Jak stavět H0 kolejivo

Rozchod koleji se snažíme držet 16,7 mm a s odchylkou max. 0,1 mm. Cokoli jiného je nutné předělat. Potom má kolejivo proti normě ještě jistou rezervu.

Rozchod nelze dodržet v podvalníkové jámě, ta má rozchod 17 mm, protože potřebuji vůli na opleny podvalník.

Jak stavět výhybky H0

Vůle ve výhybce měřím pomocí stopek vrtaku. Je-li předepsaná rozteč 1-1,2 mm, musí projít vrták průměru 1 mm a nesmí projít vrták průměru 1,3 mm. V srdcovce a odlehlosti jazyků je to podobně.

Ovšem:

1) přesně provedená výhybka je past na vozy s nesprávným rozkolím

2) měřit průmyslově vyráběné výhybky může vést k překvapení :-)

Osobní nástroje