Normy a rozměry dvojkolí
<small>Z ZababaWiki</small>
Obsah |
Porovnání norem se skutečností
| Rozměry v mm | Skutečnost | 1:87 | H0pur | H0T | PROTO:87 1) | RP 25 | NEM311[H0] |
| Rozchod dvojkolí | 1410-1426 | 16,21-16,39 | 16,29-16,4 | 16,21-16,39 | 16,18-16,25 | 15,85 | 15,7-16,3 3) |
| Rozkolí Ar | 1357-1363 | 15,59-15,67 | 15,55 (+0,05) | 15,59-15,67 | 15,48-15,57 | 14,33 | 14,3-14,5 3) |
| Šířka věnce kola Br | 130-150 | 1,49-1,72 | 1,55-1,72 | 1,49-1,72 | 1,63-1,74 | 2,79 | 2,8 (min) |
| Síla okolku Sd | 20-33 | 0,23-0,38 | 0,37-0,4 | 0,23-0,38 | 0,31-0,35 | 0,76 | 0,7-0,9 |
| Výška okolku Sn | 25-38 | 0,29-0,44 | 0,32-0,35 | 0,29-0,44 | 0,31-0,35 | 0,64 | 0,6-1,2 |
| Vzd.mezní drážky | 47-70 | 0,54-0,80 | 0,5-0,6 2) | 0,54-0,80 | 0,55 | 1,3 | 1,3 |
| Rozchod | 1430-1470 | 16,44-16,90 | 16,5-16,6 | 16,44-16,9 | 16,48-16,84 | nedefinuje | 16,5-16,8 3) |
1) Pro drážky ve výhybce je rozmezí od 0,5 do 0,55mm.
2) Podle NMRA S-3.1 a S-4.1 z roku 2004
3) Údaj z NEM 310
Délky osiček a průměr dvojkolí H0 dle výrobců
| Výrobce | Délka osy (mm) | Průměr dvojkolí (mm) |
| Brawa | 23,0 | 11,0 |
| Kleinmodellbahn | 23,80 | 10,8 |
| Fleischmann | 24 | 11,0 |
| Piko | 24,40 | 10,4, 11,4 |
| Märklin | 24,40 | 10,4, 11,4 |
| Lima | 24,40 | 10,4, 11,4 |
| Bramos | 24,40 | 11,4 |
| Sachsenmodelle | 24,5 | 11,0 |
| Gützold | 24,60 | 10,6 |
| Roco | 24,75 | 11,0 |
| Sachsenmodelle | 24,75 | 11,0 |
| Liliput | 24,75 | 11,0 |
| Deak | 24,75 | 11,0 |
| Fuggert | 24,75 | 11,0 |
| Fleischmann | 25 | 11,0 |
| Bachmann | 25,40 | 10,3 |
| Mehano | 25,40 | 10,3 |
| Trix | 25,40 | 11,0 |
U většiny vozů stačí průměr standardních 11 mm, není to až zas tak kritické.
Dvojkolí RP 25
Tabulka profilů je zde na Wiki Originál znění normy NMRA RP 25 ke shlédnutí zde http://www.nmra.org/standards/sandrp/consist.html
Dvojkolí a jeho rozměry ve vztahu k průjezdnosti výhybek
Při použití dvojkolí s jízdním profilem dle RP25 jsem narazil na problém přesnosti nastavení rozkolí (hodnota B dle NEM 310) a hodnoty "K" dle NEM 310 ve vztahu k profilu RP25 a síle okolku čili míře "T" dle NEM a to v návaznosti na platné hodnoty pro rozměry ve výhybce - neboli hodnotu "C" tj. vzdálenost mezi přídržnicí a hrotem srdcovky. Zde nezaměňujte rychle se závěrem, že rozkolí má být 14,3 +0,1 mm. Již při hodnotě rozkolí 14,45 (kdy měřeno 2 mm pod okolkem bylo 14,3), zakopávalo dvojkolí o hrot srdcovky - míra "C" na výhybce byla 15,2 mm.
Kritická pro průjezdnost dvojkolí přes srdcovku není hodnota rozkolí, ale právě hodnota "K", kdy mez je stanovena na 15,2 mm a rovněž hodnota "C" pro výhybku je na minimální hodnotě 15,2 (což je z hlediska strojařského poněkud zajímavé). Nepříjemnost vyvolaly dvě věci - síla okolku dle profilu RP25 - min 0,764 mm (NEM min 0,7) a způsob měření rozkolí.
Měřené dvojkolí měla rozdíl mezi rozkolím měřeným 2 a více mm pod hranou okolku o cca 0,1 az 0,2 mm menší. Okolek měřený cca 0,25 mm nad jízdní plochou měl 0,8 mm. Nehledě na přesnost lisování - házivost, kdy hodnoty měřené po obvodu po 120 stupních se lišily o 0,1 mm.
Pak je tedy matematika:
rozkolí 14,3 + 0,8 síla okolku = 15,1 mm, v mezních hodnotách je to 14,4 +0,8 = 15,2 mm, tedy opravdu rozkolí 14,3 - 14,4 za předpokladu, že okolek je opravdu 0,8 mm!!!! a nezapomněli jsme měřit rozkolí 0,25 mm pod hranou okolku.
Možná trochu nesouvislé povídání, které směřuje k tomu, že měření hodnoty rozkolí bez známého rozměru okolku je měření jednoduše řečeno zbytečné. Rozhodujícím rozměrem pro průjezd přes srdcovku je míra "K", kterou lze kontrolovat šablonou - posuvkou to v podstatě nejde.
Čistá hodnota rozkolí bez vazby na rozměr profilu dvojkolí má dostatečnou toleranci v hodnotě "S" která je max 14,1, tedy je tam vůle 0,2 mm.
Při průjezdu po hrotu se vozidla s podlimitním rozkolím B vyšplhají na přídržnici, nebo na křídlovou kolejnici.
Závěr: výhodnější je rozměr (síla) okolku na dolní toleranci NEM 311.1 - 0,7 mm, kontrolovat rozkolí jako pouze orientační míru ve vztahu k dolní hodnotě 14,3 (ale není kritická) a rozhodující rozměr ke způsobilosti dvojkolí je rozměr "K" v toleranci 15,0 - 15,2 - kde 15,2 je opravdu hodnota mezní a nepřekročitelná!!
K je klíčové, ovšem neměřit B nelze. Ono nejde o to neměřit, ale jak měřit a jak interpretovat hodnotu. Tedy měřit do 0,5 mm pod hranou okolku a být si vědom, že mezní hodnota "B" - 14,3 mm není kritická (stále je zde ještě vůle 0,2 mm a tudíž 0,2 mm vůle ke střetu s mezí hodnoty "S" a šplhání na přídržnici bez ohledu na to, kterým směrem jedu) oproti hodnotě "K", která je rovna mezní hodnotě "C" rovněž 15,2 mm, zde brání kolizi pouze "náběh" okolku. O to důležitější a přesnější hodnota "K" musí být.
