Barvení deskového polystyrénu

<small>Z ZababaWiki</small>

• Pro deskový polystyren to mohou být jakékoliv modelářské barvy syntetické, akrylátové, lihové, nitro. Zpravidla se prodávají ve spreji, ale někteří kolegové si oblíbili "nitrobarvy na kůži". Nitrobarvy jsem uvedl proto, že je obecně rozšířena pověra, že nitrobarvy nelze používat na polystyrén. Ale když se stříkají a není to polystyren pěnový, tak je používat lze :-)
• Je důležité povrch odmastit, protože často nese stopy separátoru i když vypadá čistý. Nitrobarvy spíše jen stříkat.
• Zejména pod akryláty je velmi vhodné použít surfacer, který sjednotí různé materiály (vlastní polystyren, hrany s lepidlem, tmelené plochy, kovové součástí). Barva pak kryje všude stejně a má stejný lesk či mat. A hlavně výborně drží.
• S nitrobarvami musí zacházet hodně opatrně, protože naleptávají povrch polystyrénových dílu. Ale s úspěchem léta používám nitrobarvy ve spreji - pokud se stříká v jemných vrstvách, barva zaschne dříve než povrch zničí.
• Stříká-li se sprejem z příliš velké vzdálenosti v dost teplé místnosti, rovnou na plastikovou stavebníci bez odmaštění, mohou se z povrchu odlupovat celé plátky nepřilnuté barvy.
• Budou-li po modelu stékat potůčky, nebo stát loužičky nitrobarvy, budou mizet detaily z povrchu. Pokud je nitrobarvy opravdu hodně (potůčky, loužičky) nebo má barva příliš agresivní složení (setkal jsem se s tím např. u stříbrné barvy deklarované na vánoční ozdoby), nejen že zmizí z povrchu detaily (zejména zalitím silnou vrstvou barvy), ale povrch modelu může být rozleptáním zvrásněn - pak se musí opakovaně tmelit a brousit, aby se to srovnalo.
• Bude-li barva na povrch dopadat téměř sucha (rozpouštědlo vyprchá cestou vzduchem) povrch to nenaleptá, ale také to nebude držet, zejména maskovací samolepicí páska si barvu ráda bere s sebou.
• Špatně rozmíchaná nitrocelulózová barva mi před lety v chladné místnosti schla více než tři týdny (keramický povrch).
• V každém případě dříve, než budete stříkat polystyrénový díl nitrobarvou "naostro", doporučují předem udělat zkoušku na stejném materiálu, třeba na místě, které potom nebude vidět.
• Akrylát ve spreji určený na polystyren. Cenu se neodvažuji odhadnout, ale asi na nějaké stříknutí fleku to může být použitelné. Plošné stříkání by asi bylo finančně neúnosné.
• Jakékoli akrylátové vodou ředitelné. Pro natírání konstrukce kolejiště například Balakryl, Ethernal. Balakrylem jde i polystyren výborně lepit.
• Akrylát nedoporučuji používat u spodních vrstev, pokud ty další tvoříte pomocí hodně mokrých technologií. Když se použije akrylát, tak dostanete pevnou skořápku, která se s další vrstvou nechce spojovat a materiál po ní může stékat. Když se použije disperze, tak se následující vrstvy tvořené za pomoci vody s touto spojí a třeba posyp "neujíždí" po svahu dolu.
• Jako podklad pod trávu lze použít probarvená disperzní lepidla. Ovšem na polystyrenu při natírání štětcem docela špatně kryjí a zpravidla jsou potřeba cca 3 nátěry.
• Zabroušený polystyren zalepím buničinovým papírem, který polystyren zpevní a pak můžu natírat i vodovkama.
• Na polystyrén se něco nanáší - buď noviny či tak něco. Protože tuhle technologii nepoužívám, tak o ní pochopitelně nic nevím. Co si pamatuji, tak se to potíralo herkulesem s a proužkama novin, nebo latexem a ubrousky.
• Naředěným Herkulesem polepím polystyrén proužkama WC papíru. Klidně i 2 vrstvy. Herkules ředím v poměru 2/1 ve prospěch vody. Vzniklou pevnou slupku je možné nabarvit vodovkou, temperou, .... Pak to posypu přesátou hlínou jako základ pod molitanovou trávu.
• Na polystyrénový korpus se snažím nanést co nejtenčí vrstvu sádrokartonářského tmelu ( 5 kg na 100,- v hornbachu). Je pružný a pevný. Dokonce jsem provedl test - s celým modulem jsem vší silou praštil o roh ponku - prakticky nezničitelné. Pak to všechno zbrousím houbičkovým smirkem do hladka (kromě skal).
• Barvení provádím systémem Woodland - barvení skal. Sádra (tmel) se nachlastá vodou a barví se to vodovkama, nebo temperou. Případně se dá více rozmočit, nebo vysát, nanést více barvy, nebo více barev.
• Je dobrá barva Eternal, černá saténova by se dělat mohla. Je to vrchní i základ v jednom. Polystyrén se tím dá natírat taky nebo použít obyčejnější Balakryl nebo jakykoliv Akryl.
• Pokud se jedná o natírání bočnic krajiny z pěnového polystyrénu, snažím se jej zcela zakrýt dřevitou lepenkou tl. 2mm
• V r. 1987 jsem bočnice prvního svého modulu natíral Balakrylem na černo. Více jsem jej naředil pro první nátěr, který zaplnil dutiny mezi kuličkami a druhý nátěr hustší barvou jsem hodně roztíral podvázáným kulatým štětcem. Aby to zpevnilo povrch, míchal jsem 2 díly Balakrylu a 1 díl Herkulesu.
• Pokud se jedná o povrch krajiny, původně jsem vše polepoval koberci VERO s krepovým nosičem a na něj sypal Woodland, zakartáčovával prach a písek atp. Později jsem povrch potahoval sádrovými obvazy, ovšem skrze ty nitě se velmi špatně zapichuje dlouhá tráva.
• Nakonec jsem zkoušel polepování pevnějšími krepovanými papírovými utěrkami. To se zdají vyhovující. Na ještě vlhké utěrky pudruji suchou sádru z čajového sítka a pocukrovanou krajinu rosím z mechanického rozprašovače. Čistý holý polystyrén až na výjimky nepotřebuji natírat.
• Preferuji akrylátové barvy GALERIA, na barvu hlíny odstín Umbra přírodní. Na nesavé materiály je míchám s Herkulesem, na savé materiály ředím vodou.
• Používám obyčejný latex probarvený malířskými tekutými barvami. Možno přidat i trošku Herkulesu a akrylátový tmel. Výsledek je přirozeně matný.
• Pěnový polystyrén by možná snesl jemný, ale opravdu jemný nástřik nitrobarvou z větší vzdálenosti. Chtělo by to vyzkoušet, podobně jako míru toho, co ještě snese ten polystyrén "nepěnový". V každém případě dříve, než budete stříkat polystyrénový díl nitrobarvou "naostro", doporučují předem udělat zkoušku na stejném materiálu, třeba na místě, které potom nebude vidět.